Skip to main content
  • Home
  • About
  • Map
  • Publicaton
  • Links
  • Forum
  • Collaboration
  • Contact
  • Čeština
  • English
 

Cartography of (Eco)systems: Black Edition

Browse by region:

  • Pilsen
  • South Bohemia
  • Vysočina
  • South Moravia
  • Zlín
  • Moravia-Silesia
  • Olomouc
  • Pardubice
  • Hradec Králové
  • Liberec
  • Central Bohemia
  • Ústí nad Labem
  • Karlovy Vary
Theme

Famous Spa Towns of Europe on the UNESCO World Heritage List

Mgr. Lubomír Zeman

Summary: Natural mineral resources, which include mineral waters, are the treasures of this country. They heal, cure and alleviate various ailments. Over and around their springs, places began to emerge that used these resources for healing — spas and therapeutic facilities. The spa is undeniably a remarkable cultural and social phenomenon of its kind, which has been part of world civilization for more than two and a half thousand years.

The three spa towns, Karlovy Vary, Mariánské Lázně and Františkovy Lázně, which have been referred to since Goethe's time as the West Bohemian Spa Triangle, are among the most important in the world.

The spa towns experienced their greatest boom in the second half of the 19th century and especially in the years 1890-1914, which is rightly referred to as their golden age. The surrounding landscape, designed specifically for spa therapy purposes, was also a part of the spa areas, shaped by the hand of man into exceptional landscapes. Together they form unique complex units.

The turning point came after the Second World War, especially with the eviction of the original inhabitants and the arrival of new settlers who had no connection to the area. After the nationalisation of the spas, the spa houses were transformed into medical facilities of the national enterprise Czechoslovak State Spa and also into facilities for the treatment of trade union members.

Nevertheless, the spa towns in western Bohemia represented a potential too valuable even for the needs of the socialist system, and so, the continuous exploitation of existing spa capacities continued.

The nomination of spa towns in western Bohemia to the UNESCO List has brought a qualitative change in the understanding and approach to the care of tangible and intangible spa heritage.

The inscription of the three West Bohemian spa towns of Karlovy Vary, Mariánské Lázně and Františkovy Lázně on the World Heritage List is a recognition of their exceptional values and qualities. The inscription is first and foremost a commitment that internationally recognised cultural and historical values will be passed on to future generations in an undisturbed state. Thus, in order to live up to our commitments, this world cultural heritage must be increasingly understood and properly protected.

 

Mgr. Lubomír Zeman of the National Heritage Institute, is a territorial expert working in Loket
He is also a specialist in spa heritage.


Notes

1. Centre UNESCO World Heritage. The Great Spa Towns of Europe, cit. 2022-01-20. UNESCO World Heritage Centre.

2. Slavná lázeňská města Evropy jsou světovým dědictvím UNESCO, cit. 2022-01-20. Ministerstvo kultury ČR; Slavná lázeňská města Evropy, cit. 2022-01-20.

3. Srov. blíže: Zeman L., Kuča K. et Kučová V. (2008): Západočeský lázeňský trojúhelník. Západočeské lázně vybrané k nominaci na zápis do Seznamu světového dědictví UNESCO. Karlovy Vary; Zeman L. (2008): Západočeský lázeňský trojúhelník. II., Západočeské lázně v kontextu evropského lázeňského dědictví. Karlovy Vary; Zeman L. et Zatloukal P. (2014): Slavné lázně Čech, Moravy a Slezska, Praha.

4. Zeman, L. (2014): Urbanismus Františkových Lázní a Mariánských Lázní. Koncepce, kompozice a vlivy v počátečním vývoji lázeňských měst. In: Sborník muzea Karlovarského kraje 22, Cheb, s. 213–254.

5. Koncepce rozvoje města Karlových Var, útvar hlavního architekta, Karlovy Vary, září 1966 ̶ červenec 1967, s. 73.

6. Srov.: Zeman, L., Němec, R., Konůpek, J., Konůpková Horváthová, J., Černý, Z., Krsek, M. et. Zeman, J. (2016): Specifické architektonické styly česko-německého pohraničí – architektura doby nacionálního socialismu (1938–1945), Sborník muzea Karlovarského kraje 24, Cheb 2016, s. 59–127 (zde jsou také uvedeny archivní zdroje a další literatura).

7. Více: Švandrlík, R. (2001): Šťastná či nešťastná Arnika? HAMELIKA, vlastivědné materiály z Mariánskolázeňska, Ročník XXV., Mariánské Lázně 15. dubna 2001.

8. Nařízení vlády č. 430/2017 Sb. o prohlášení území vybraných částí měst Františkovy Lázně, Cheb, Karlovy Vary a Mariánské Lázně a obce Valy s lázeňskou kulturní krajinou za památkové rezervace a o změně nařízení vlády č. 443/1992 Sb., o prohlášení území historického jádra města Františkovy Lázně a území pevnosti Terezín za památkové rezervace. Sbírka zákonů č. 430 / 2017, cit. 2022-01-26].

9. Prvotním projevem zanedbání řádné péče o památkově chráněnou stavbu zpravidla bývá postupná degradace omítek, neprovádění ochranných nátěrů fasády, okenních a dveřních výplní, nedostatečná či žádná oprava a údržba střešní krytiny, okapů, komínů a dalších důležitých stavebních prvků a konstrukcí stavby. Zanedbání běžné údržby může postupem času vést až k destrukci podstatných částí stavby, a dokonce k celkovému zániku památky. Odpovědné orgány státní památkové péče mají zajistit výkon nezbytných opatření pro zabezpečení kulturní památky. Jedná se o speciální postup vymáhání splnění povinnosti, který se uplatní za situace, kdy vlastník kulturní památky v určené lhůtě neprovede opatření k zamezení chátrání. Památková péče. Sborník stanovisek veřejného ochránce práv, ombudsman, č. 8, Praha ̶ Brno 2012, s. 28-30.

10. Vzbuďme Vary/

11. Kulturními a kreativními odvětvími se rozumí všechna odvětví, jejichž činnosti jsou založeny na kulturních hodnotách nebo na uměleckých a jiných individuálních nebo kolektivních kreativních projevech. Tyto činnosti mohou zahrnovat vývoj, tvorbu, produkci, šíření a ochranu produktů a služeb, které představují kulturní, umělecké či jiné kreativní projevy, jakož i související funkce, jako je vzdělávání nebo řízení. Budou mít potenciál vytvářet inovace a pracovní místa zejména z duševního vlastnictví. K těmto odvětvím patří architektura, archivy, knihovny a muzea, umělecká řemesla, audiovizuální odvětví (například kinematografie, televize, videohry a multimédia), hmotné a nehmotné kulturní dědictví, design (včetně módního návrhářství), festivaly, hudba, literatura, scénická umění, knihy a vydavatelská činnost, rozhlas a výtvarné umění/trh s uměním.

12. Strategie rozvoje a podpory kulturních a kreativních průmyslů. Aktualizace mapování KKP v ČR včetně strategických doporučení. Ministerstvo kultury ČR.

13. Označení Evropské dědictví. Srov. blíže: Korbelářová, I, Matěj, Miloš et Tejzr, Ludvík (2019): Kulturní dědictví Vítkovických železáren, NPÚ, ÚOP v Ostravě, Ostrava. Karlovarský kraj má na seznamu Evropského dědictví zámek Kynžvart.

14. MEPCO (2017): Analýza příčin odchodu pracovní síly z Karlovarského kraje.

15. Kreativní region. Proměna Karlovarského kraje prostřednictvím inovací a designu.

16. Vizuální smog. Informační portál o reklamě ve veřejném prostoru.

17. Více: Koncepce rozvoje lázeňství a balneologie Karlovarského kraje, MEPCO, s.r.o., listopad 2018.

18. Tamtéž, s. 13-14.

19. Srov. např.: Seifertová, V.(2003): Marketing v lázeňském cestovním ruchu. Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství, Praha; Jakubíková, D., Vildová, E., Janeček, P. et Tlučhoř, J. (2019): Lázeňství: management a marketing, Praha.

20. Huseynli, A., Hloušková, P. et Špišák L. (2022): Lázně prospívají všem, ne pouze lázeňským hostům. Význam terapeutické krajiny, cit. 2022-01-27.

21. Vyhodnocení socioekonomického průzkumu v oblasti lázeňství z perspektivy Karlovarského kraje, Institut lázeňství a balneologie ve spolupráci s Karlovarskou agenturou rozvoje podnikání, září 2021, cit. 2022-01-28.

22. Špišák, L. et Hruška, O.: Postcovidová léčba v lázních, cit. 2022-01-28.

Realization

Agosto Foundation

Partner

Collaboration

Funding

EEA and
Norway Grants